|
|
Multikulturní přístup v přednemocniční neodkladné péči
JANOVÁ, Andrea
Tato bakalářská práce se věnuje multikulturnímu ošetřovatelství v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. Jde o téma aktuální, neboť je v dnešní globalizované společnosti nutné, aby zdravotničtí záchranáři měli alespoň základní znalost této problematiky. Teoretická část vymezuje základní pojmy v multikulturním ošetřovatelství, věnuje se komunikaci a charakterizuje jednotlivé minoritní skupiny žijící v České republice. Pro praktickou část byly stanoveny tři cíle: 1. Zmapovat postup zdravotnických záchranářů při poskytování péče příslušníkovi jiné národnosti v podmínkách přednemocniční neodkladné péče. 2. Zmapovat zkušenosti zdravotnických záchranářů s jedinci daných kultur v rámci přednemocniční neodkladné péče. 3: K naplnění výše uvedených cílů byl využit kvalitativní výzkumný postup pomocí metody dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili zdravotničtí záchranáři z Karlovarského a Jihočeského kraje s různou délkou své praxe. Výzkumné šetření došlo k závěru, že záchranáři při kontaktu s různými etnickými skupinami volí stejný postup. Jsou si sice vědomi specifik daných kultur a etnik, ale jazyková bariéra jim často nedovolí těmto své jednání přizpůsobit. S poskytováním péče minoritním skupinám mají zdravotničtí záchranáři pozitivní i negativní zkušenosti. Výzkumem bylo odhaleno, že výuka multikulturní péče je spíše nedostatečná, ale zdravotničtí záchranáři jsou ochotni se v problematice dále vzdělávat. Na základě výzkumu byla navržena možnost vytvořit speciální aplikaci, která by v terénu rychle a přesně přeložila lékařské termíny do cizích jazyků. Také byla vytvořena informační brožurka o zásadách poskytování přednemocniční neodkladné péče různým etnickým skupinám. Dále by bylo možné informace z této bakalářské práce využít při tvorbě skript, která by byla určena k výuce multikulturního ošetřovatelství na vysoké škole.
|
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
|
|
Transkulturní péče v praxi porodní asistentky na příkladu mongolských žen v ČR
Hromková, Lucie ; Hroníková, Linda (vedoucí práce) ; Vrublová, Yvetta (oponent) ; Šima, Jiří (oponent)
Disertační práce cílí na problematiku transkulturní péče v praxi porodních asistentek s konkrétním zaměřením na mongolské ženy, které aktuálně představují pátou nejpočetnější skupinu co do počtu porodů cizinců v České republice. Teoretický rámec textu tvoří kapitoly o ošetřovatelství s následnou diferenciací oboru jak s ohledem na specializovanou péči na poli gynekologie-porodnictví, tak na vydělenou subdisciplínu transkulturní ošetřovatelské péče. Nedílnou součástí teoretické části práce jsou i základní obecné informace o Mongolsku a Mongolech. Praktickou část práce reprezentuje vlastní kvalitativní a kvantitativní výzkum. Kvalitativní výzkum byl realizován v terénu prostřednictvím hloubkových rozhovorů s mongolskými ženami žijícími v České republice a majícími zkušenost s vlastním porodem v české porodnici. Cílem výzkumu bylo odkrýt možné zvláštnosti a požadavky, s nimiž se může porodní asistentka ze strany mongolských žen setkat při poskytování transkulturní péče související s těhotenstvím, porodem a poporodním obdobím. Doplňující kvantitativní výzkum byl proveden formou dotazníkového šetření mezi pražskými porodními asistentkami a byl zaměřen na zjištění informovanosti, dosavadních zkušeností a míry zájmu týkající se oblasti transkulturního ošetřovatelství. Vzhledem k faktu, že jsou předkládané...
|
|
|
Komunikační karty pro novorozenecká oddělení
Tintěrová, Anna ; Novotná, Jana (vedoucí práce) ; Dvořáková, Sandra (oponent)
Bakalářská práce se zabývá výrobou edukačního materiálu pro novorozenecká oddělení s cílem zlepšit komunikaci mezi zdravotnickým personálem a jedincem pečujícím o novorozence. Karty jsou popsány ve čtyřech různých jazycích, aby byly užitečné pro nejen česky mluvící obyvatele České republiky. V práci byla zvolena kvalitativní metodologie. Teoretická část je rozdělena do čtyř kapitol, kde je vysvětlen pojem komunikace, piktogramy jako její forma spolu s multikulturním ošetřovatelstvím. Dále základní péče o fyziologického novorozence, přičemž v poslední kapitole se zabýváme pojmy z neonatologického odvětví, jako jsou bonding a systém rooming-in. V praktické části je popsána výroba komunikačních karet a výsledné ověření v praxi. Klíčová slova: komunikace, piktogramy, péče o fyziologického novorozence, multikulturní ošetřovatelství
|
|
|
Práce sestry na zahraničních misích
ŠATROVÁ, Lenka
V současné době mají všeobecné sestry uplatnění nejen v klasických zdravotnických zařízeních, ale mají také možnost zapojit se do zahraničních misí. Na území České republiky působí hned několik organizací, které zabezpečují humanitární pomoc v zemích třetího světa. Koncepce bakalářské práce je teoreticko empirická. Teoretická část je rozdělena na několik částí. V první části se pojednává o globalizaci a migraci obyvatel. Dále se zabývá náboženstvím a jednotlivými humanitárními organizacemi. Další kapitola poukazuje na roli všeobecné sestry, jak tomu bylo dříve a nyní. Poslední část teoretické práce se zabývá požadavky, které je třeba splnit před odletem na zahraniční misi. Následně na to navazují základní onemocnění, se kterými se zdravotník na misi může při ošetřování setkat. Druhou část bakalářské práce tvoří výzkumná šetření. Cílem práce bylo zjistit, jaká je náplň práce sestry na zahraničních misích v jednotlivých organizacích. Pro dosažení cíle byly stanoveny tři výzkumné otázky. Jaká je příprava všeobecné sestry před výjezdem na misi? Jaká jsou specifika práce sestry na zahraničních misích? Jaké jsou zkušenosti všeobecných sester na zahraničních misích? Pro empirickou část práce byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření. Odpovědi byly získávány pomocí předem připraveného polostrukturovaného rozhovoru se sestrami, které se účastnily některé zahraniční stáže. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že hlavní náplní práce sestry na misi je ošetřování raněných během válečných konfliktů, především pak rodiček a novorozenců, či obyvatel, kteří neměli dostatek financí na ošetření v nemocnici. Dále pak také edukace místního zdravotnického personálu v oblasti poskytování odborné ošetřovatelské pomoci nemocným. Výsledky mohou pomoci studentům i sestrám ke zmapování možností výjezdu na zahraniční misi s humanitární organizací.
|
|
|
Transkulturní odlišnosti v péči o dětského pacienta
KOBZOVÁ, Andrea
Zvýšený tok migrace s sebou nese prolínání kultur. Zdravotnický personál se bude s jedinci jednotlivých kultur setkávat stále častěji. Proto je třeba zvolit vhodný přístup a poskytovat kulturně kompetentní ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat transkulturní rozdíly v péči o dětského pacienta a zmapovat s jakými minoritními skupinami se nejčastěji setkávají sestry pracující na dětských odděleních. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky a pro jejich zjištění se realizovalo třífázové výzkumné šetření, konkrétně kvalitativní šetření doplněné o kvantitativní metodu ankety. První fázi představovala pilotní anketa za pomocí techniky snowball sampling. V druhé fázi výzkumného šetření byly provedeny polostrukturované rozhovory se sestrami. Polostrukturované rozhovory s rodiči představují třetí fázi výzkumného šetření. Na základě výzkumného šetření lze říci, že se sestry nejčastěji setkávají s romskou a vietnamskou minoritou. Dále s pacienty z Ukrajiny, Ruska, Německa, Polska, s muslimy nebo Svědky Jehovovými. Nejčastější problémy, jež řeší, jsou: jazyk, strava, kulturní zvyky, komunikace, spolupráce. Specifika jednotlivých minorit, jež byly zjištěny od sester i rodičů představovaly odlišnosti ve stravování, denním režimu, odlišnosti v chování, komunikaci, spolehlivosti v dodržování stanovených pravidel nebo plnění následné péče po propuštění z nemocnice. Další specifika jsou vázána na rituály a tradice při porodu či umírání, slavení svátků nebo dodržování půstu a s tím související i duchovní potřeby. Také byly zmiňovány tradice týkající se odmítání zdravotnických výkonů nebo naopak jejich vyžádání. Výsledky práce byly prezentovány na 13. Studentské konferenci v Pardubicích a následně budou publikovány v odborném tisku.
|
|
|
Problematika komunikace dětských sester s rodiči pacientů daných etnických skupin
TROJANOVÁ, Veronika
Cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké bariéry se vyskytují během komunikace dětských sester s rodiči pacientů patřících do daných etnických skupin a jak se s těmito problémy vypořádávají. Přesněji se jednalo o etnikum vietnamské, romské a ukrajinské. Teoretická část se zabývala pojmy spadajícími do problematiky multikulturního ošetřovatelství, obecnými zásadami o komunikaci a jejích formách. Dále popsala tři etnické skupiny žijící na území České republiky, společně s charakteristikou jejich specifik v oblasti kultury, zdraví a komunikace. Výzkumná část diplomové práce byla rozdělena do tří etap. První etapu tvořily rozhovory s dětskými sestrami v ordinacích praktického lékaře pro děti a dorost a sestrami pracujícími na dětském oddělení a také doplňující rozhovory s rodiči dětských pacientů patřících do jiné etnické skupiny, které zaznamenávaly pohled na komunikaci z jejich strany. Druhá etapa výzkumného šetření se zabývala pozorováním komunikace dětských sester se zástupci etnických skupin v praxi. Jednalo se o tři pozorování ve třech různých ordinacích praktických lékařů pro děti a dorost. Během této části výzkumu byly zjištěny nedostatky, které se při komunikaci vyskytují. Na základě těchto poznatků byla postavena třetí etapa výzkumu. Jejím cílem bylo podat dětským sestrám doporučení, která mohou zefektivnit jejich komunikaci v praxi. Na závěr byly sestry seznámeny s vytvořenou informační brožurou, která obsahuje poznatky o tom, jak komunikovat s cizinci. Z výzkumného šetření vyplynulo, že největším problémem během komunikace se zástupci jiných etnických skupin je dle dětských sester především neznalost cizích jazyků, ale zároveň i nedostatek poznatků ohledně kulturních a komunikačních specifik, kterými se zástupci vietnamského, romského a ukrajinského etnika vyznačují. Zároveň bylo zjištěno, že sestry jeví o informace ohledně problematiky multikulturního ošetřovatelství velký zájem.
|
|
|
Romský pacient v českém zdravotnictví
ŠEDIVCOVÁ, Daniela
Teoretická část bakalářské práce je věnována multikulturnímu ošetřovatelství, romskému etniku, historii Romů, romské rodině, životnímu stylu a komunikaci s pacientem z minoritní společnosti. Dále navazují témata, jako jsou těhotenství a porod, umírání a smrt a v neposlední řadě přístup Romů ke zdraví a nemoci. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na romské pacienty, kteří byli hospitalizovaní na různých odděleních v nemocničním zařízení a sestry z lůžkových oddělení, které těmto pacientům zajišťují ošetřovatelskou péči během jejich hospitalizace. Pro výzkumnou část této bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů, jak s pacienty z minoritní společnosti, tak se sestrami nemocničního zařízení. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o romského pacienta. Mezi nejdůležitější specifikum ošetřovatelské péče u romského pacienta byla opakovaná edukace o probíhající léčbě a ošetřovatelské péči a nutnost klást velký důraz na srozumitelné podávání informací v průběhu hospitalizace. Dalším cílem bylo zmapovat nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali během hospitalizace v nemocnici. Nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali, byl pocit omezené volnosti, odloučení od své rodiny a narušené soukromí. Třetím cílem bylo zmapovat problémy, se kterými se sestry setkávaly při ošetřovatelské péči o romského pacienta. Mezi hlavní zmiňované problémy sestry řadily potíže s dodržováním nastavených pravidel nemocničního zařízení a nedostatečná, či omezená spolupráce a komunikace s těmito pacienty. Získané odpovědi z rozhovorů dotazovaných sester a romských pacientů byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tato bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí o této problematice mezi zdravotnickým personálem a zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty romského etnika během hospitalizace v nemocničních zařízeních. Získaná data a informace byly shrnuty a zpracovány v informačním letáku pro sestry pečující o pacienty z minoritní společnosti.
|
|
|
Vnímání bolesti u vybraných národnostních a náboženských minorit
KOPČÁKOVÁ, Sandra
Diplomová práce je zaměřena na vnímání bolesti napříč vybranými kulturami a náboženstvím. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktický výzkum. V teoretické části je popsáno transkulturní ošetřovatelství, jeho vývoj, bolest a její vnímání. Následně jsou v práci charakterizovány vybrané národnostní a náboženské menšiny, a to vietnamská, ukrajinská, romská menšina a menšina vyznávající islám. V praktické části jsou zpracována data, která byla získána během výzkumného šetření. Na začátku výzkumu, byly sestaveny dva cíle. První byl zaměřen na zmapování vnímání bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Druhý cíl byl zaměřen na využití možností terapie bolesti u příslušníků vybraných národnostních a náboženských minorit. Data byla získána pomocí polostrukturovaného rozhovoru o 25 otevřených otázkách. Rozhovorů se účastnilo vždy pět probandů od každé minority pobývající na území České republiky. Pouze menšina vyznávající islám byla zastoupena dvěma příslušníky, pobývajícími na území České republiky. Z výsledků lze vyčíst, že vnímání bolesti a její projevy se u národnostních menšin patrně liší. Jedinci ukrajinské a vietnamské menšiny svoji bolest skrývají na rozdíl od jedinců romské menšiny. Vyznavači islámu byli zastoupeni dvěma jedinci české národnosti, což ovlivnilo výsledky výzkumu. Dále se výzkumná část zabývá přístupem menšin k terapii bolesti. Důležité je, aby se ke každému jedinci přistupovalo individuálně. Výsledky pouze nastínily možné předpoklady, které by ovlivnily zmírnění bolesti. Na základě výsledků výzkumného šetření byl sestaven informační materiál pro sestry, který stručně charakterizuje specifika vnímání bolesti u vybraných menšin. Jeho účelem je pomoci sestrám orientovat se v této problematice a přiblížit jim techniky terapie bolesti či volbu vhodné metody na její měření.
|
|
|
Cizí jazyk jako komunikační bariéra v intenzivní péči
Zachová, Eva ; Mellanová, Alena (vedoucí práce) ; Svobodová, Dita (oponent)
Diplomová práce sleduje, zda se na vybraných pracovištích intenzivní péče vyskytuje komunikační bariéra s pacienty - cizinci. Zabývali jsme se otázkou, zda pracovníci vnímají dorozumívání s cizinci jako problém a jak ho dokáží řešit. První část práce, teoretická, je věnována roli komunikace v ošetřovatelském procesu a definici pojmu komunikační bariéra. V dalších kapitolách je rozebrán profil multikulturního ošetřovatelství. Dále se zaměřujeme na problematiku transkulturní komunikace a komunikační bariéry v kontaktu s cizinci, nejčastější příčiny a techniky používané k řešení takových situací. Velkou pozornost věnujeme především prevenci a možnostem řešení bariér mezi kulturami či etniky. Motivací ke zpracování tématu byl předpokládaný vliv komunikačních nedostatků na zdraví a vyšší psychické zatížení personálu, zejména při jednom ze základních činností sestry, kterou je edukace pacientů. Výzkumná část interpretuje informace získané z dotazníkového šetření vlastní konstrukce. Dotazníky byly rozdány na jednotkách intenzivní péče a ARO ve 4 pražských nemocnicích. Statistickým vyhodnocením otázek dotazníku potvrzuji či vyvracím hypotézy, které jsem stanovila na začátku výzkumu. Ze stanovených výroků se zcela potvrdila 1 hypotéza, částečně také 1 a 3 hypotézy nebyly potvrzeny. Závěrem výzkumného...
|
host ::
RSS.